Jaká mám práva v pozici poškozeného u orgánů činných v trestním řízení?
 

Poškozeným se dle § 43 trestního řádu rozumí ten, komu pachatel trestným činem:
 
  ublížil na zdraví (bez ohledu na to, zda současně způsobil i majetkovou škodu)
  způsobil majetkovou, morální či jinou škodu 
 
Majetkovou škodou se rozumí jen skutečně vzniklá škoda, kterou lze vyjádřit v penězích. Škoda může vzniknout buď ve formě tzv. skutečné škody (oč se majetek poškozeného zmenšil) nebo ve formě tzv. ušlého zisku (o co by se majetek poškozeného za normálního běhu okolností zhodnotil, ale v důsledku jednání pachatele se tak nestalo).
Poškozený je jednou ze stran trestního řízení a to už od jeho počátku, tedy od sdělení obvinění pachateli trestného činu. Pojem poškozeného je třeba odlišovat od pojmu oběť trestné činnosti a to jak v obecném významu, tak ve významu § 2 odst. 1 zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti. 
Poškozený má v trestním řízení pouze ta práva, které mu dává zákon – trestní řád. O svých právech musí být orgány činnými v trestním řízení poučen! Práva poškozeného se liší v závislosti na tom, zda má poškozený vůči pachateli nárok na náhradu škody způsobené trestným činem.  
  
Základní stádia trestního řízení, zkrácené řízení
 
Stádia trestního řízení:
 
1.    Přípravné řízení
  postup před zahájením trestního stíhání – fáze objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin
  vyšetřování – fáze od zahájení trestního stíhání (§ 160 TŘ) do podání obžaloby státním zástupcem
2.    Řízení před soudem (od podání obžaloby státním zástupcem do právní moci rozsudku soudu)
3.    Vykonávací řízení (po právní moci rozhodnutí soudu)
 
ZKRÁCENÉ ŘÍZENÍ
 
V případech méně závažných trestných činů je možné konat zkrácené přípravné řízení (§ 179a a násl. TŘ), na které následně navazuje zjednodušené řízení před soudem (§ 314b TŘ). 
 
Zkrácené řízení se může konat o trestných činech:
 
  k jejichž projednání je příslušný okresní soud
  na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí max. 3 roky
  kdy pachatel  (označuje se jako podezřelý) byl přistižen při činu
  u kterých lze očekávat, že do dvou týdnů bude možné podezřelého postavit před soud
 
Ve zkráceném řízení se nepodává obžaloba, ale návrh na potrestání. 
Zjednodušené řízení před soudem koná samosoudce. Ve zjednodušeném řízení před soudem samosoudce může rozhodnout trestním příkazem nebo nařídí hlavní líčení. Určité skutečnosti lze prohlásit za nesporné, nejsou tedy předmětem dokazování a fáze dokazování se tak urychlí.  
 
Role, pravomoc a příslušnost orgánů činných v trestním řízení
 
Orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ): 
 
1.    Policejní orgány
2.    Státní zastupitelství
3.    Soud
 
Policejní orgány
 
     Role policejních orgánů má těžiště zejména ve stádiu přípravného řízení v obou jeho fázích a rovněž ve stádiu, které přípravnému řízení předchází, tj. ve smyslu ustanovení § 158 odst. 1 TŘ provádí všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (prověřuje podaná trestní oznámení, šetří na základě jiných podnětů i vlastních poznatků).
     Úkolem orgánů Policie je zejména zjistit trestné činy a odhalit jejich pachatele, zajistit vyhledání  a opatření nezbytných důkazů a případně rovněž zajistit jejich provedení, pokud to v řízení před soudem již nebude možné (provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů), zajistit opatření dalších podkladů nezbytných pro rozhodnutí státního zástupce o podání obžaloby a soudu o vině a trestu.  
     Při vyšetřování postupují policejní orgány z vlastní iniciativy. Policejní orgán rozhoduje samostatně kromě případů, kdy je ze zákona nutný souhlas státního zástupce (např. příkaz k prohlídce jiných prostor) nebo rozhodnutí soudu (tam, kde je zasahováno do občanských práv, např. příkaz k domovní prohlídce, vzetí do vazby, odposlechy telekomunikačního provozu).
 
Pravomoci orgánů Policie ČR jsou upraveny nejen v TŘ, ale rovněž v zákoně č. 273/2008 Sb, o Policii ČR.

Orgány Policie ČR mají např. tyto pravomoci:
 
  vyžadovat vysvětlení
  vyžadovat odborná vyjádření od příslušných orgánů,  případně znalecké posudky
  provádět ohledání věci a místa činu
 požadovat provedení zkoušky krve
 pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat daktyloskopické otisky apod.
  požadovat prokázání totožnosti
  zajistit osobu (dle § 14 zákona o Policii) - zajištění může trvat maximálně 24 hodin
  zadržet osobu (dle § 75 – 77 TŘ) - zadržená osoba musí být do 48 hodin předána soudu
  vyzvat k vydání věci, případně odejmout věc důležitou pro trestní řízení
 
Příslušnost policejních orgánů (věcná) je upravena závazným pokynem Policejního prezidia č. 130/2001:
 
1.    Okresní (obvodní, městská) ředitelství
 místní (obvodní) oddělení Policie ČR – šetří přestupky a TČ s horní hranicí trestu odnětí svobody nepřevyšující 3 roky
 dopravní inspektoráty
 oddělení obecné kriminality, oddělení hospodářské kriminality a teritoriální oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) – šetří trestné činy, o kterých rozhoduje v prvním stupni okresní soud (TČ s dolní hranicí trestní sazby max. 5 let)
2.    Správy krajů a hl. města Prahy
 odbory obecné kriminality, hospodářské kriminality SKPV – šetří trestné činy, o kterých rozhoduje v prvním stupni krajský soud
3.    Útvary SKPV s působností po celé ČR
 národní protidrogová centrála SKPV
 útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti SKPV
 útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV
 šetří závažnou trestnou činnost dle jejich specializace
4.    Policejní prezidium České republiky
 
Státní zastupitelství
 
Role státního zastupitelství je důležitá jak v přípravném řízení, tak v následném řízení před soudem. V přípravném řízení státní zástupce dbá o řádné zjištění trestných činů a zachování zákonnosti této fáze trestního řízení – jednak tím, že vykonává dozor nad prací policejních orgánů a také tím, že v rámci přípravného řízení činí samostatné úkony.

Státní zástupce tedy zejména:
 
 přijímá trestní oznámení
  dozoruje práci policejních orgánů + vyřizuje žádosti o odstranění vad a průtahů v postupu policejních orgánů
  podává návrhy na provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů
  provádí prověrky ve věcech, v nichž nebylo vyšetřování ukončeno v zákonných lhůtách
  rozhoduje v přípravném řízení o zastavení, podmíněném zastavení, přerušení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu
  podává návrh na vzetí do vazby, rozhoduje o prodloužení vazby, o ponechání obviněného ve vazbě
  nařizuje zajištění majetku obviněného; rovněž nařizuje zajištění nároku poškozeného na náhradu škody
  může vrátit věc policejnímu orgánu k došetření

V řízení před soudem je státní zástupce orgánem veřejné žaloby a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu. Státní zástupce zejména: 
 
 podává obžalobu
 při hlavním líčení přednáší obžalobu, navrhuje důkazy, v některých případech rovněž provádí důkazy, má právo klást dotazy vyslýchaným osobám, má právo vést výslech, má právo závěrečné řeči
 má právo podat opravné prostředky proti rozhodnutí soudu (odpor proti trestnímu příkazu, odvolání proti rozsudku) a to jak ve prospěch, tak v neprospěch obžalovaného
 
Státní zástupce vykonává dále dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se  vykonává  vazba,  trest  odnětí  svobody,  ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda.
 
Příslušnost státního zastupitelství (věcná):
 
Okresní (obvodní) státní zastupitelství
 o trestných činech, o nichž rozhoduje v prvním stupni okresní soud
Krajské (Městské) státní zastupitelství
 o trestných činech, o kterých rozhoduje v prvním stupni krajský soud
 
Soud
 
Soud hraje v trestním řízení nejdůležitější roli – svojí činností po podání obžaloby a zejména konečným rozhodnutím ve věci dovrší celý proces trestního řízení. Jenom soudu je dána pravomoc rozhodnout o vině a trestu. I v přípravném řízení má soud řadu pravomocí, a to všude tam, kde dochází k zásahu do ústavně zaručených občanských práv a svobod.

Soud v přípravném řízení zejména:
 
 vydává příkaz k zatčení
 rozhoduje o vzetí do vazby, rozhoduje o stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby
 rozhoduje o povolení domovní prohlídky
 nařizuje odposlech a záznam telekomunikačního provozu
 nařizuje zkoumání duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém zařízení
 povoluje otevření zásilky, záměnu zásilky
 je přítomen a dohlíží na dodržení zákonnosti při provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů
 
Příslušnost soudů (věcná):
 
Okresní soud (v Praze obvodní soudy)
 rozhoduje o  všech trestných činech, pokud není stanoveno jinak
Krajský soud (Městský soud v Praze)
 o trestných činech, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s dolní hranicí nejméně 5 let, nebo za které lze uložit výjimečný trest
 o trestných činech uvedených v § 17 TŘ (např. TČ proti republice, TČ spáchané prostřednictvím směnek a šeků atd.)

Místní příslušnost OČTŘ se určuje:
 
1.    Podle místa spáchání trestného činu – pokud nelze, pak 
2.    Podle místa bydliště obviněného, pracoviště nebo místa, kde se zdržuje – pokud nelze, pak 
3.    Podle místa, kde trestný čin vyšel najevo.
  
Práva poškozeného
 
Poškozený má v trestním řízení pouze ta práva, která mu dává zákon – trestní řád. O svých právech musí být orgány činnými v trestním řízení poučen! Práva poškozeného se liší v závislosti na tom, zda má poškozený vůči pachateli nárok na náhradu škody způsobené trestným činem.  
 
V přípravném řízení má poškozený zejména tyto práva:
 
  právo na informace
 
1.   Právo na poučení: orgány policie jsou povinny poučit poškozeného o jeho právech a to již při prvním výslechu (podání vysvětlení).
 
2. Právo na informace o průběhu trestního řízení: v kterémkoliv stádiu trestního řízení lze písemně, případně telefonicky, kontaktovat příslušné OČTŘ s dotazem na stav a průběh trestního řízení.
 
3.  Právo nahlížet do spisu, pořizovat opisy a kopie ze spisu (na vlastní náklady): toto právo má poškozený v průběhu celého trestního řízení, v přípravném řízení však může být poškozenému  ze závažných důvodů právo nahlédnout do spisu odepřeno. Poškozený se proti tomuto může bránit podáním žádosti státnímu zástupci o přezkoumání závažnosti těchto důvodů. Státní zástupce je povinen žádost vyřídit urychleně. Pokud se jedná o protokol z úkonu v přípravném řízení, kterému poškozený mohl být přítomen, nelze mu odepřít možnost do tohoto protokolu nahlédnout.
 
4.  Právo žádat informace podle § 44a TŘ – o propuštění nebo útěku obviněného z vazby: poškozený může podat u státního zástupce žádost, aby mu byla poskytnuta informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchnul. Informaci sdělí příslušný státní zástupce nebo policejní orgán v den, kdy k této skutečnosti došlo. O tomto právu musí být poškozený poučen.
 
  právo aktivně vystupovat v trestním řízení
 
1. Právo podat trestní oznámení Podání trestního oznámení je prvním právem poškozeného, které může uplatnit před orgány činnými v trestním řízení. Tímto úkonem dává OČTR podnět k zahájení trestního stíhání a de facto se tak následně stává jednou ze stran trestního procesu. 
 
Kdo?
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nejen poškozený. Je možné podat i anonymní trestní oznámení, i takové je Policie ČR povinna prošetřit. Osoba podávající trestní oznámení se nazývá oznamovatel.
 
Kde?
Na kterémkoliv útvaru Policie ČR a na kterémkoliv státním zastupitelství. Všechny tyto orgány jsou povinny trestní oznámení (TO) přijmout bez ohledu na příslušnost. Pro urychlení vyřízení věci je dobré podat TO místně  a věcně příslušnému orgánu. Na státní zastupitelství je dobré podat TO v případě, že je zde podezření na možné přehlížení, nedostatečnou pozornost nebo podjatost ze strany policejních orgánů (někdy v případě místních oddělení). Trestní oznámení o závažných trestných činech je lépe podávat na útvarech služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV), nikoliv na útvarech pořádkové policie. Pro druhy závažné trestné činnosti existují specializované útvary SKPV nebo specialisté na okresních či krajských ředitelstvích Policie ČR. 
 
Jak?
TO lze podat písemně nebo ústně do protokolu. Nejlepší variantou je TO písemně sepsat a osobně odnést na oddělení policie nebo na státní zastupitelství s tím, že kopii podaného TO si oznamovatel nechá potvrdit. 
 
Co by mělo TO obsahovat?
TO nemá žádnou předepsanou formu, nemá stanoveny žádné podstatné náležitosti. Musí však představovat dostatečný podklad pro šetření policie, proto by mělo obsahovat určité minimální penzum informací. 
 
Vždy je třeba uvést: 
 
 Kdo TO podává (pokud nejde o anonymní TO, které však nelze doporučit).
 Kterému policejnímu orgánu nebo státnímu zastupitelství je určeno.
 Kdy došlo k události (spáchání skutku, který může být trestným činem). Je dobré událost časově specifikovat co nejpřesněji, případně s odkazem na jiné skutečnosti, které mohou pomoci událost časově určit (např. "… po večerních zprávách"; "před tím, než jel vlak směrem na Prahu"; "po setmění"; "poté, co přestalo pršet" apod.).
 Kdo oznamovaný skutek spáchal, popis pachatele, nějaké určující znaky. TO však lze podat i proti neznámému pachateli.
 Kde došlo k události, případně kde vyšlo najevo takové jednání pachatele, které může být trestným činem. Kde nastaly následky tohoto jednání apod.
 Jakým způsobem došlo k události? Je třeba přesně popsat jednání všech zúčastněných osob a ostatní okolnosti. Zda bylo použito nějakých doličných předmětů apod.
 Co bylo jednáním způsobeno, jaké následky, jaká škoda apod.
 Co bylo motivem jednání pachatele, proč došlo k události,
K prokázání tvrzených okolností je dobré označit důkazy, zejména navrhnout případné svědky s uvedením jejich jména, adresy a případně jiného kontaktu.  
 
!!! Oznamovatel má právo požádat, aby byl do jednoho měsíce od podání trestního oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních (§ 158 odst. 2 TŘ). Pokud tak neučiní, policie tuto povinnost nemá  !!!
 
Po podání Trestního Oznámení
 
Oznamovatel je zpravidla  předvolán k podání vysvětlení a dostává se tak do postavení svědka.
 
Právo požádat o vyrozumění o učiněných opatřeních (§ 158 TŘ)
 Např.: "Žádám, abych byl do jednoho měsíce vyrozuměn, jak bylo s tímto trestním oznámením naloženo."
 
Právo dát (nedát) souhlas s trestním stíháním (§ 163 TŘ)
 Trestní stíhání pro činy uvedené (taxativně vyjmenované) v tomto ustanovení je možné jen se souhlasem poškozeného – pokud je pachatelem trestného činu osoba, vůči níž má poškozený právo odepřít výpověď (tj. příbuzný nebo osoba blízká), v případě trestného činu znásilnění, pokud je pachatelem manžel nebo druh. Souhlas s trestním stíháním může být vzat kdykoliv zpět, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě.
 Souhlasu však není třeba v těchto případech (§ 163aTŘ):
•     trestným činem byla způsobena smrt
•     poškozený není schopen dát souhlas pro duševní poruchu
•     poškozený je mladší 15 let
•     souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhružkami nebo nátlakem
 
Právo žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu (§ 157a TŘ): žádost je třeba podat ke státnímu zastupitelství, jehož státní zástupce dozoruje práci policie v přípravném řízení (příslušnost OČTŘ). Většinou okresní státní zastupitelství podle místa spáchání TČ, u závažnější trestné činnosti krajské státní zastupitelství.
 
Právo nechat se zastupovat zmocněncem (právo na bezplatnou pomoc, § 50 - 51a TŘ)
 Každý poškozený má právo nechat se zastupovat zmocněncem. Zmocněncem může být jakákoliv fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, i bez právního vzdělání, nejčastěji však bývá zmocněncem advokát. Zmocněncem nemůže být osoba vystupující v trestním řízení jako svědek, znalec nebo tlumočník. Zmocněnec zastupuje poškozeného na základě plné moci, kterou lze udělit písemně nebo ústně do protokolu. Je dobré zvolit si zmocněnce co nejdříve, nejlépe před prvním výslechem ve věci (podáním vysvětlení).
 Zmocněnec je na základě této plné moci oprávněn za poškozeného:
•     činit návrhy (připojit se s nárokem na náhradu škody, podat návrh na doplnění dokazování)
•     podávat žádosti (viz výše – § 157a TŘ)
•     podávat opravné prostředky (stížnosti, odvolání)
•     být přítomen všem procesním úkonům, kterým má právo být přítomen poškozený
 
 Právo na bezplatnou pomoc – ustanovení soudem: poškozený, který se připojil s nárokem na náhradu škody má právo na ustanovení advokáta bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud osvědčí svoji nemajetnost. V přípravném řízení o tom rozhodne soudce (v řízení před soudem předseda senátu). Poškozený by měl již zároveň s návrhem předložit potřebné doklady osvědčující jeho nemajetnost (např. potvrzení od úřadu práce o tom, že je v evidenci uchazečů o zaměstnání, výplatní pásku, potvrzení o výši starobního nebo invalidního důchodu apod.). Pokud tak neučiní s návrhem, soud jej vyzve. Návrh je v přípravném řízení třeba podat u soudu příslušného v dané věci pro přípravné řízení, tj. u okresního soudu, do jehož obvodu spadá státní zástupce, který věc v přípravném řízení dozoruje.  
 Bezplatné ustanovení advokáta Českou advokátní komorou (ČAK): ČAK může na základě žádosti určit advokáta povinného poskytnout právní pomoc ve vymezeném rozsahu. Žádost je třeba podat k České advokátní komoře, pobočka v Brně, Náměstí Svobody 84/15, 602 00 Brno. K žádosti je třeba přiložit Prohlášení o majetkových poměrech žadatele (formulář je ke stažení na www.cak.cz).
 
Právo žádat mediaci (souhlasit s ní): mediací se rozumí zprostředkování mimosoudního řešení konfliktu, který vznikl mezi poškozeným a pachatelem v důsledku trestného činu. Mediaci provádí příslušná střediska Probační a mediační služby (aktuální seznam středisek PMS ČR včetně kontaktů viz www.pmscr.cz).
 
Právo činit návrhy na doplnění dokazování: lze navrhnout písemně / ústně do protokolu; jako důkaz lze navrhnout zejména svědeckou výpověď a listinné důkazy, dále znalecký posudek, ohledání osob a věcí, rekognici, konfrontaci, vyšetřovací pokus atd. 
 
Právo podat některé opravné prostředky (o právu podat opravný prostředek musí být poškozený vždy v rozhodnutí OČTŘ poučen):
 
 stížnost proti usnesení policie o odložení věci podle § 159a TŘ
 stížnost proti usnesení státního zástupce o postoupení věci jinému orgánu podle § 171   odst. 1 TŘ
 stížnost proti usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání podle § 171 odst. 2 TŘ
 stížnost proti usnesení státního zástupce  o podmíněném zastavení trestního stíhání podle   § 307 odst. 5 TŘ
 proti usnesení státního zástupce o schválení narovnání podle § 309 odst. 2 TŘ
 
Právo používat v trestním  řízení mateřského jazyka  (§ 2 odst. 14 TŘ): pokud je poškozený cizinec, je nutné při jeho výslechu zajistit tlumočníka v případě, že trvá na tom, že chce vypovídat v mateřském jazyce.

Právo na ochranu 
  Institut utajeného svědka (§ 55 odst. 2 TŘ): pokud svědku (poškozenému) nebo osobě jemu blízké hrozí v souvislosti s podáním svědectví újma na zdraví nebo vážné nebezpečí porušení jeho práv, má právo na to, aby orgán činný v trestním řízení učinil opatření k utajení jeho totožnosti a podoby; jméno, příjmení a osobní údaje svědka se neuvedou do protokolu, ale vedou se odděleně od trestního spisu tak, aby se s nimi mohli seznámit pouze OČTŘ v dané věci. V protokolu se uvede smyšlené jméno a smyšlené osobní údaje. Již při prvním výslechu ve věci musí být svědek o tomto právu poučen. Opatření má význam pouze, pokud je učiněno hned při prvním výslechu svědka (poškozeného).
 Ochrana dle zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka: poskytuje se jen ve výjimečných případech, nelze-li bezpečnost svědka (poškozeného) zajistit jiným způsobem. Poskytuje ji útvar speciálních služeb Policejního prezídia, na návrh OČTŘ. Zákon používá pojem ohrožená osoba, kterou kromě svědka (poškozeného) může být např. i znalec nebo tlumočník, obhájce apod. Jedná se o soubor opatření, který zahrnuje mimo jiné osobní ochranu,  přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti, zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby, pomoc při začlenění v novém sociálním prostředí apod. Podmínkou poskytnutí této ochrany je souhlas  ohrožené osoby a rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým schválí návrh policejního orgánu, státního zástupce nebo soudce. Jedná se o opatření dlouhodobého či spíše trvalého charakteru. 
 
Právo na náhradu škody
 
Poškozený, kterému vznikla jednáním pachatele, jenž naplňuje znaky trestného činu,  majetková škoda, má právo na její náhradu. 
 
Majetkovou škodou  (v širším slova smyslu) se rozumí skutečně vzniklá škoda, kterou lze vyjádřit v penězích. Škoda může vzniknout buď ve formě tzv. skutečné škody (oč se majetek poškozeného zmenšil) nebo ve formě tzv. ušlého zisku (o co by se majetek poškozeného za normálního běhu okolností zhodnotil, ale v důsledku jednání pachatele se tak nestalo).
 
V případě škody na zdraví má poškozený právo na tyto nároky (§ násl. OZ):
  bolestné (výši bolestného i ztížení společenského uplatnění stanoví lékař na základě bodového ohodnocení dle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění)
  ztížení společenského uplatnění
  náhrada za ztrátu na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti i po skončení pracovní neschopnosti)
  náhrada za ztrátu na důchodu
  náklady účelně vynaložených nákladů na léčení
 
V případě smrti v důsledku trestného činu mají právní nástupci poškozeného (dědici dle skončeného dědického řízení) tyto nároky:
  jednorázové odškodnění pozůstalým (dle § )
  náklady na výživu pozůstalým
  přiměřené náklady spojené s pohřbem 
  
Náhrady škody se může poškozený domáhat různým způsobem: 
 
1.   Dohodou s pachatelem trestného činu, možnost využití mediace (zejména  v případě podmíněného zastavení trestního stíhání dle § 307 TŘ a narovnání dle § 309 TŘ)
2.   Připojením se s nárokem na náhradu škody v rámci trestního řízení (§ 43 odst. 3 TŘ)
3.   Žalobou na náhradu škody v civilním řízení
4.   Podáním žádosti podle zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
5.   Poskytnutí plnění od příslušné pojišťovny (zejména škoda způsobená motorovým vozidlem – náhrada z povinného ručení, náhrada škody z pojištění odpovědnosti za škodu občana v případě některých nedbalostních trestných činů)
 
Právo na náhradu škody přechází na právní nástupce (dědice poškozeného), s výjimkou nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění! Právní nástupce poškozeného může uplatnit právo na náhradu škody všemi výše uvedenými postupy. 
 
Dohoda s pachatelem trestného činu
 
Poškozený se může již v přípravném řízení obrátit na příslušné středisko Probační a mediační služby  s požadavkem na mimosoudní zprostředkování jednání s pachatelem o náhradě materiální škody i nemateriální újmy způsobené trestným činem – mediaci. 
Cílem mediace je dosáhnout urovnání konfliktu mezi pachatelem trestného činu, poškozeným a státem bez nadbytečné stigmatizace pachatele trestného činu, ovšem s maximálním zajištěním pomoci a kompenzace způsobené škody pro oběti trestného činu (poškozené), včetně určitého morálního zadostiučinění.
Příslušnou dohodu o náhradě škody může ovšem poškozený s pachatelem trestného činu uzavřít i samostatně, bez asistence Probační a mediační služby či jiného mediátora.
Při uzavírání dohody o náhradě škody způsobené trestným činem je vhodné zvážit uzavření této dohody formou notářského, případně exekutorského, zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti. Dohoda uzavřená touto formou je dle ustanovení § 274 písm. d) OSŘ exekučním titulem a v případě dobrovolného neuhrazení náhrady škody pachatelem trestného činu lze okamžitě přistoupit k exekuci (bez nutnosti uplatnění nároku na náhradu škody soudní cestou, což může být velmi zdlouhavé). Nevýhodou tohoto řešení jsou vyšší náklady (odměna notáře, exekutora za sepsání zápisu).
 
Uzavření dohody o náhradě škody pachatele s poškozeným je jedním z předpokladů použití  odklonů v trestním řízení (podmíněné zastavení trestního řízení, narovnání).
 
připojením se s nárokem na náhradu škody v rámci trestního řízení (§ 43 odst. 3 TŘ)
 
Poškozený, kterému byla způsobena majetková škoda, má právo se připojit se svým nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení a požadovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem.  Nemajetkovou újmu takto uplatnit nelze (morální újmu, poškození dobré pověsti, cti, poškození jiných osobnostních práv apod.).
 
Nárok musí být uplatněn včas, tj. nejpozději při hlavním líčení před zahájením dokazování (tedy před zahájením výslechu obžalovaného, kterým se dokazování zahajuje). V případech, kdy je věc skončena trestním příkazem, se k nároku poškozeného na náhradu škody přihlíží, pokud byl uplatněn před vydáním trestního příkazu. Po vydání trestního příkazu, pokud tento nabyde právní moci, se již nelze s nárokem na náhradu škody připojit a k nároku poškozeného nebude přihlíženo. Je tedy účelné připojit se s nárokem na náhradu škody co nejdříve, již v přípravném řízení, aby nedošlo k situaci, kdy poškozený nechá uplatnění nároku až na hlavní líčení a věc je skončena trestním příkazem, proti kterému poškozený nemá právo podat odpor!!! Poškozený musí být o právu připojit se s nárokem na náhradu škody poučen! (Policejní orgány mají k dispozici speciální tiskopis – Poučení poškozeného)
 
Nárok je třeba uplatnit vůči konkrétní osobě (v případě, že je víc obviněných).
 
Nárok je třeba uplatnit dostatečně určitě, je nutné uvést výši škody, kterou poškozený požaduje nahradit a to alespoň v určité minimální výši, je třeba vznik škody odůvodnit. Poškozený může požadovat rovněž úrok z prodlení. Výši požadované škody však lze v průběhu řízení měnit (upřesnit, navýšit). Je dobré označit důkazy k prokázání vzniklé škody.
 
Soud je při rozhodování o náhradě škody vázán návrhem poškozeného, tzn. soud nemůže náhradu škody přiznat, pokud ji poškozený neuplatnil, a dále nesmí přiznat víc, než poškozený požaduje. Poškozený může vzít svůj nárok během řízení kdykoliv zpět.
 
Soud rozhoduje o nároku poškozeného v tzv. adhezním řízení (možné varianty rozhodnutí soudu v adhézním řízení).
 
Právo podat návrh na zajištění nároku na náhradu škody na majetku pachatele: v případech, kdy je odůvodněná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody bude zmařeno (pachatel se snaží převést majetek na jiné osoby, snaží se majetek ukrýt, odvést do ciziny apod.), může podat poškozený návrh na zajištění svého nároku na náhradu škody. V přípravném řízení o zajištění nároku poškozeného rozhoduje státní zástupce, může tak učinit i bez návrhu poškozeného. 
 
podáním žádosti podle zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí  peněžité pomoci obětem trestné činnosti
 
Kdo může o pomoc žádat?
Pomoc od státu podle tohoto zákona mohou žádat poškození (oběti trestného činu), kterým v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví, a dále pozůstalí po osobě zemřelé v důsledku trestného činu, jestliže zemřelý této osobě poskytoval výživu (typicky nezletilé děti v případě úmrtí rodičů). 
 
Kdy je třeba o pomoc požádat?
Pomoc se poskytne, pokud je o vině pachatele rozhodnuto pravomocným rozsudkem. V určitých případech (pachatel není znám, nemůže mu být sděleno obvinění atd.) lze o pomoc požádat i před vynesením rozsudku, a tedy i v přípravném řízení.
 
Žádost je třeba podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se oběť o škodě dozvěděla, jinak právo na pomoc zaniká!!!
 
Jaké podmínky musí být splněny?
  oběť trestný čin neprodleně oznámila a poskytla OČTŘ potřebnou součinnost
  oběť dala souhlas s trestním stíháním (pokud se jedná o případ, kdy je tohoto souhlasu třeba,     § 163 TZ)
  škoda na zdraví nebo v důsledku smrti nebyla plně uhrazena
  v případě škody na zdraví výše bodového ohodnocení  dosáhla hodnoty alespoň 100 bodů
  oběť nesmí být stíhána jako spoluobviněný
 
Kde je třeba žádost podat, co v ní uvést  a kdo o ní rozhodne?
Žádost se podává u Ministerstva spravedlnosti ČR, odbor odškodňování, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2.
 
V žádosti je třeba uvést:
  jméno a příjmení oběti, datum narození, bydliště, rodné číslo
  údaje o vzniklé škodě, o jejím rozsahu, případně v jakém rozsahu již byla škoda uhrazena
  údaje o majetkových a výdělkových poměrech žadatele
  připojit poslední rozhodnutí v trestní věci
  připojit doklady prokazující vznik a výši škody a majetkové poměry žadatele
  označení OČTŘ, který o trestném činu vede řízení (s uvedením příslušné spisové značky)
  kontaktní adresu žadatele, případně i e-mailové nebo telefonní spojení
 
Ministerstvo spravedlnosti žádost vyřídí do tří měsíců způsobem, že pomoc poskytne nebo žadateli sdělí důvody, pro které nelze pomoc poskytnout.
 
Jaká škoda se nahrazuje a v jakém rozsahu?
Pomoc spočívá v poskytnutí jednorázové částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. 
 
Nahrazuje se:
1.    Ztráta na výdělku
2.    Prokázané náklady spojené s léčením
3.    Prokázané náklady spojené s pohřbem (v případě pozůstalých)
 
Peněžitá pomoc se poskytne:
a)   v paušální částce 25 000,- Kč
b)   ve výši prokázané škody
c)   pokud již bylo o škodě rozhodnuto pravomocným rozsudkem, nahrazuje se škoda maximálně v této výši
  takto určené částky se sníží o to, co již bylo poškozenému (oběti) na náhradu škody poskytnuto
 
Maximální výše poskytované pomoci je 150 000,- Kč. 
 
Pokud bude oběti následně po vyplacení pomoci uhrazena náhrada škody způsobené trestným činem jiným způsobem, je oběť povinna tuto částku odvést na účet Ministerstva spravedlnosti ČR. Tato povinnost trvá po dobu 5 let ode dne poskytnutí pomoci od státu. 
 
Některá specifika při řešení náhrady škody v případě trestných činů v dopravě
 V případě škody (na majetku, na zdraví) způsobené motorovým vozidlem v důsledku dopravní nehody má poškozený nárok na náhradu škody z povinného ručení pachatele.

V takovém případě je třeba: 
1.   Neprodleně oznámit událost orgánu policie a následně dohlédnout na přesnou protokolaci.
2.   Vyplnit formulář o škodné události (k dispozici je u všech pojišťoven poskytujících povinné ručení).
3.   S tímto formulářem se obrátit na příslušnou pojišťovnu, u které je pachatel pojištěn.
 
V České republice poskytuje pojištění povinného ručení celkem těchto 9 pojišťoven: Allianz pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generali pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Triglav pojišťovna, Uniqa pojišťovna, Wüstenrot pojišťovna.
Pokud se poškozenému nepodařilo zjistit pojišťovnu pachatele, je možné najít příslušnou pojišťovnu v databázi České kanceláře pojistitelů buď pomocí internetu (www.ckp.cz),  telefonicky, nebo písemně: Česká kancelář pojistitelů, Štefánikova 32, 150 00 Praha 5.
 
 
Možné časté dotazy klientů- poškozených v souvislosti s jejich postavením v přípravném řízení a najít na ně odpovědi. 
 
Co dělat, když je policie po podání trestního oznámení nečinná?
Je zde možnost podat žádost státnímu zástupci, aby byly odstraněny průtahy v činnosti policejních orgánů (§ 157a TŘ).
 
Policie mě neinformovala o tom, jak bylo s mým trestním oznámením naloženo; co s tím?
Klient by měl v TO vždy uvést, že chce být informován o učiněných opatřeních. Pokud policie klienta nijak neinformovala, lze doporučit písemný dotaz (jak bylo trestní oznámení vyřešeno), který bude zároveň zaslán na vědomí dozorujícímu státnímu zástupci. Pokud nebude policejní orgán reagovat, pak je možné opět podat žádost státnímu zástupci podle § 157a TŘ, případně stížnost nadřízenému orgánu policie.
 
Policie mě předvolala k výslechu (podání vysvětlení), ale já mám strach z "odvety" pachatele; musím tam chodit?
Ano, musíte. Každý má povinnost dostavit se na předvolání k výslechu nebo podání vysvětlení, jinak riskujete uložení pořádkové pokuty nebo předvedení. Můžete ale požádat o utajení Vašich osobních údajů (viz institut utajeného svědka, § 55 odst. 2 TŘ, případně zvláštní ochrana svědka podle zákona č. 137/2001 Sb.).
 
Policie mi tvrdí, že nahlédnout do spisu můžu až u soudu, je to pravda?
Ne, právo nahlédnout do spisu máte v kterémkoli stádiu trestního řízení. Policie Vám může toto právo odepřít ze závažných důvodů. Pokud s důvody odepření nesouhlasíte, můžete podat žádost státnímu zástupci o přezkoumání důvodů odepření nahlédnutí do spisu; státní zástupce o tom musí rozhodnout neprodleně. 
 
Bojím se, že policie moji výpověď zkreslí, jak tomu předejít?
Po výslechu je třeba pozorně přečíst protokol, pokud nebudete souhlasit s protokolací, můžete podat námitky proti protokolaci a žádat, aby tyto námitky byly zaprotokolovány. Máte právo si zvolit zmocněnce a máte právo, aby tento zmocněnec byl u Vašeho výslechu. 
 
Policie moje trestní oznámení odložila; můžu se nějak bránit?
Pokud bylo vydáno usnesení o odložení věci podle § 159a TŘ, poškozený může proti tomuto usnesení podat stížnost. Pokud však policie odložila TO ještě ve fázi před sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, pak lze doporučit pouze žádost státnímu zástupci o odstranění závady v postupu policejního orgánu podle § 157a TŘ, případně stížnost k nadřízenému orgánu policie.  
 
Bojím se, že policie nic nevyšetří, pachatel se zná s policisty z místního oddělení...
V případech, kdy lze mít odůvodněnou obavu z podjatosti policistů na místním oddělení policie, je dobré podat TO na příslušném státním zastupitelství (nejčastěji podle místa spáchání trestného činu, případně podle místa bydliště pachatele) nebo na příslušném útvaru SKPV.
 
Rád bych měl v řízení nějakého zástupce, ale nemám na zaplacení advokáta.
Máte tyto možnosti: pokud Vám byla trestným činem způsobena škoda, Vy uplatníte nárok na náhradu škody, podáte k soudu návrh na bezplatnou právní pomoc zmocněnce a doložíte své majetkové poměry, soudce Vám  může jako zmocněnce ustanovit advokáta. Nebo se můžete obrátit na Českou advokátní komoru a požádat o bezplatné přidělení advokáta tuto instituci.  Zmocněncem ovšem nemusí být pouze advokát, může to být jakákoliv osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům. V  jednodušších věcech, kdy má být zmocněnec spíše jakousi "morální podporou", by zmocněncem mohl být kupříkladu někdo z okolí poškozeného (z rodiny, přátel apod.).
 
Zaměstnavatel mě nechce uvolnit ze zaměstnání v dobu, kdy mám jít k výslechu.
Zaměstnavatel je povinen Vás uvolnit na nezbytnou dobu, jedná se o neplacené volno, ovšem v rámci svědečného máte právo na náhradu ušlého výdělku.  
 
Předvolali mě k výslechu na druhý konec republiky, musím tam jet?
Opět je na místě upozornit na povinnost dostavit se na předvolání. Lze však požádat orgán policie, zda by nebylo možné výslech řešit formou dožádání dle § 53 TŘ.
 
Řízení před soudem
 
V řízení před soudem má poškozený zejména tato práva:
  
1.   Právo na poučení: rovněž soud je povinen poškozeného poučit o jeho právech; pokud bude poškozený vyslechnut jako svědek, je soud povinen poučit jej jako svědka [viz B.2.4.].
 
2.   Právo nahlížet do spisu, pořizovat opisy a kopie ze spisu (na vlastní náklady): toto právo má poškozený kdykoliv v průběhu řízení před soudem. Některé soudy vyžadují  "objednání se" k nahlížení do spisu, lze proto doporučit předchozí telefonický kontakt s příslušnou trestní kanceláří.        
 
3.   Právo žádat informace podle § 44a TŘ – o propuštění nebo útěku obviněného z vazby: poškozený může podat u soudu žádost, aby mu byla poskytnuta informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchnul. Informaci sdělí poškozenému OČTŘ v den, kdy k této skutečnosti došlo. O tomto právu musí být poškozený poučen.
 
  právo aktivně vystupovat v řízení před soudem
 
1.   Právo vzít zpět souhlas s trestním stíháním (§ 163 TŘ)
  Trestní stíhání pro činy uvedené (taxativně vyjmenované) v tomto ustanovení je možné jen se souhlasem poškozeného – pokud je pachatelem trestného činu osoba, vůči níž má poškozený právo odepřít výpověď (tj. příbuzný nebo osoba blízká), v případě trestného činu znásilnění, pokud je pachatelem manžel nebo druh. Souhlas s trestním stíháním může být vzat kdykoliv zpět, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě.
  Souhlasu však není třeba v těchto případech (§ 163aTŘ):
•         trestným činem byla způsobena smrt
•         poškozený není schopen dát souhlas pro duševní poruchu
•         poškozený je mladší 15 let
•         souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhružkami nebo nátlakem
  Pokud je souhlas vzat  zpět, již jej nelze obnovit!!!
 
2.   Právo nechat se zastupovat zmocněncem (právo na bezplatnou pomoc, § 50 - 51a TŘ)
  Každý poškozený má právo nechat se zastupovat zmocněncem. Zmocněncem může být jakákoliv fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, i bez právního vzdělání, nejčastěji však bývá zmocněncem advokát. Zmocněnec zastupuje poškozeného na základě plné moci, kterou lze udělit písemně nebo ústně do protokolu.
  Zmocněnec je na základě této plné moci oprávněn za poškozeného:
•         činit návrhy (připojit se s nárokem na náhradu škody, podat návrh na doplnění dokazování)
•         podávat žádosti
•         podávat opravné prostředky (stížnosti, odvolání)
•         být přítomen hlavnímu líčení a činit všechny úkony, ke kterým by byl oprávněn poškozený
 Zastoupení zmocněncem je velmi účelné v případech, kdy se poškozený nechce účastnit celého hlavního líčení (zejména pokud je hlavní líčení opakovaně odročováno). V takovém případě může být přítomen pouze zmocněnec, který ovšem poškozenému zaručí řádné uplatnění všech jeho práv.
  Právo na bezplatnou pomoc – ustanovení soudem: poškozený, který se připojil s nárokem na náhradu škody, má právo na ustanovení advokáta bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud osvědčí svoji nemajetnost. O návrhu rozhodne předseda senátu.  Poškozený by měl již zároveň s návrhem předložit potřebné doklady osvědčující jeho nemajetnost (např. potvrzení od úřadu práce o tom, že je v evidenci uchazečů o zaměstnání, výplatní pásku, potvrzení o výši starobního nebo invalidního důchodu apod.). Pokud tak neučiní s návrhem, soud jej vyzve.
  Bezplatné ustanovení advokáta Českou advokátní komorou (ČAK): ČAK může na základě žádosti určit advokáta povinného poskytnout právní pomoc ve vymezeném rozsahu. Žádost je třeba podat k České advokátní komoře, pobočka v Brně, Náměstí Svobody 84/15, 602 00 Brno. K žádosti je třeba přiložit Prohlášení o majetkových poměrech žadatele (formulář je ke stažení na www.cak.cz).
 
3.   Právo žádat mediaci (souhlasit s ní): mediací se rozumí zprostředkování mimosoudního řešení konfliktu, který vznikl mezi poškozeným a pachatelem v důsledku trestného činu. Mediaci provádějí příslušná střediska Probační a mediační služby (aktuální seznam středisek PMS ČR včetně kontaktů viz www.pmscr.cz).
 
4.   Právo činit návrhy na doplnění dokazování: lze navrhnout písemně / ústně do protokolu; jako důkaz lze navrhnout zejména svědeckou výpověď a  listinné důkazy, dále znalecký posudek, ohledání osob a věcí, rekognici, konfrontaci, vyšetřovací pokus atd. Poškozený je vyzván k navržení důkazů již při doručení obžaloby.
 
5.   Právo na doručení opisu žaloby a na vyrozumění o hlavním líčení: poškozený musí být o hlavním líčení vyrozuměn nejpozději 3 dny předem; pokud má zmocněnce, doručuje se opis obžaloby i vyrozumění o hlavním líčení tomuto zmocněnci. Současně s doručením opisu obžaloby je poškozený vyzván k navržení důkazů.
 
6. Právo zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání odvolacího soudu při rozhodování o odvolání
 
  V rámci hlavního líčení má poškozený zejména tato práva:
•         připojit se s nárokem na náhradu škody (viz níže)
•         právo klást dotazy vyslýchaným osobám (na výzvu soudu poté, co   předseda senátu skončil své dotazy)
•         vyjadřovat se k provedeným důkazům
•         činit návrhy na doplnění dokazování
•         právo před skončením řízení se k věci vyjádřit (právo závěrečné řeči)
 
7.   Právo připojit se s nárokem na náhradu škody: nejpozději do zahájení dokazování (výslechu obviněného). Po přednesení obžaloby státním zástupcem se předseda senátu dotáže poškozeného, zda se připojuje s nárokem na náhradu škody. Pokud poškozený není hlavnímu líčení přítomen a připojil se s nárokem na náhradu škody již v přípravném řízení, soud tento návrh přečte ze spisu. (Právo na náhradu škody rozvedeno v kapitole práv poškozeného v přípravném řízení). 
  
Možnosti rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu škody: 
 
a)   v případě zproštění obžaloby – soud odkáže poškozeného s jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních
b)   v případě odsuzujícího rozsudku – soud může odkázat poškozeného s jeho nárokem (částečně nebo úplně) na řízení ve věcech občanskoprávních, pokud by k prokázání škody nebo její výše bylo třeba rozsáhlejšího dokazování, než bylo třeba k posouzení viny obžalovaného
c)   v případě odsuzujícího rozsudku – soud uloží obžalovanému povinnost nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem
d)   pokud práva poškozeného uplatňuje osoba, které tato práva nepřísluší, může soud rozhodnout podle § 206 odst. 3 TŘ, že takovou osobu jako poškozeného k hlavnímu líčení nepřipouští
 
  Soud nemůže nárok poškozeného zamítnout!!! V případě, že dospěje k závěru, že obžalovaný škodu nezpůsobil, odkáže poškozeného s jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních.
  Pokud je škoda součástí popisu skutku (ve výrokové části rozsudku "... a způsobil tak škodu ve výši…"), je soud povinen uložit obžalovanému povinnost k náhradě škody (pokud poškozený nárok na náhradu škody řádně a včas uplatnil a škoda dosud nebyla uhrazena).
  Soud ve výroku rozsudku o povinnosti nahradit škodu nestanoví lhůtu k plnění, tento výrok je vykonatelný již právní mocí.      
  Proti výroku o náhradě škody se poškozený může odvolat (viz níže)!!!
 
8.   Právo na doručení rozsudku a trestního příkazu (pokud se připojil s nárokem na náhradu škody) – v případě, že má poškozený zmocněnce, rozsudek se doručuje pouze zmocněnci.
 
9.   Právo podat některé opravné prostředky (o právu podat opravný prostředek musí být poškozený vždy v rozhodnutí soudu poučen):
 
 poškozený, který se připojil s nárokem na náhradu škody, může podat odvolání proti rozsudku pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo proto, že takový výrok učiněn nebyl (poškozený nemůže podat odvolání proti zprošťujícímu rozsudku)
  odvolání je třeba podat do 8 dnů ode dne doručení opisu rozsudku u soudu, který rozsudek vyhlásil
  stížnost proti usnesení soudu o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 5 TŘ
  stížnost je třeba podat do 3 dnů od oznámení usnesení u soudu, který usnesení vydal
  stížnost proti usnesení soudu o schválení narovnání podle § 309 odst. 2 TŘ
  stížnost je třeba podat do 3 dnů od oznámení usnesení u soudu, který usnesení vydal
 
 
  právo na ochranu (platí také právo na ochranu svědka)
 
1.   Právo žádat o výslech v nepřítomnosti pachatele (§ 183a, § 209 TŘ): svůj význam má zejména v případě utajeného svědka (§ 55 odst. 2 TŘ), ale lze o něj požádat i v případech, kdy totožnost svědka (poškozeného) není utajena. Předseda senátu může obžalovaného vykázat z jednací síně po dobu výslechu svědka, případně lze svědka vyslýchat pomocí audiovizuální techniky. Obžalovaný však musí být následně s výslechem svědka seznámen a musí mu být umožněno klást vyslýchanému dotazy. Vykázat nelze obhájce obviněného. S tímto právem poškozeného souvisí i povinnost předsedy senátu bezodkladně učinit všechna potřebná opatření k ochraně vyslýchaných osob po ukončení výslechu, a obecně povinnost učinit opatření vhodná k zajištění bezpečnosti a utajení totožnosti svědka. Může jít o různá opatření organizačního a technického rázu (zajištění toho, aby se svědek nedostal cestou do jednací síně do kontaktu s obžalovaným nebo jinými osobami, od kterých mu hrozí nebezpečí), doprovod justiční stráže apod. Předseda senátu může o pomoc požádat příslušný útvar Policie ČR (zde se jedná o určité okamžité řešení nastalé situace, předseda senátu toto opatření činí sám, bez nutnosti souhlasu Ministerstva vnitra).
 
2.   Možnost vyloučení veřejnosti z důvodu ohrožení bezpečnosti či jiného důležitého zájmu svědka (§ 200 TŘ).
 
 
  právo na náhradu nákladů (§154 TŘ)
 
Poškozený, jemuž byla rozhodnutím soudu alespoň z části přiznána náhrada škody způsobená trestným činem, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatnění práva (zejména jízdného, stravného, nocležného, ztráty na výdělku, poštovného atd.) a nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Pokud byl zmocněncem poškozeného advokát, přiznává se náhrada nákladů na odměnu advokáta pouze ve výši stanovené vyhláškou č. 484/2000 Sb., což mnohdy neodpovídá výši smluvní odměny, kterou advokát požaduje na základě příslušné smlouvy o právní pomoci. Na tuto skutečnost by měl každý advokát svého klienta – poškozeného – upozornit. 
 
Druhy rozhodnutí soudu v trestním řízení, opravné prostředky
 
Způsob rozhodnutí
Opravný prostředek
Lhůta pro podání opravného prostředku
 
Rozsudek
(v hlavním líčení, samosoudce i senát)
odvolání do 8 dnů
Trestní příkaz
(jen samosoudce, TČ s horní hranicí max. 5 let)
odpor do 8 dnů
Usnesení
(orgány policie, státní zástupce, soud)
stížnost do 3 dnů
 
Možné časté dotazy klientů v souvislosti s jejich postavením v řízení před soudem a najít  na ně odpovědi. 
 
Dozvím se vůbec, až bude nařízen soud?
Ano, jako poškozený máte právo na doručení obžaloby a na vyrozumění o termínu konání hlavního líčení. Pokud jste si ale v řízení zvolil zmocněnce, bude soud obojí doručovat pouze Vašemu zmocněnci.
Zapomněl jsem se připojit s nárokem na náhradu škody a už mi přišlo předvolání k hlavnímu líčení, mohu to ještě napravit?
Ano, s nárokem na náhradu škody se můžete připojit nejpozději při hlavním líčení před zahájením dokazování (výslechu obviněného). Můžete tak učinit ústně při hlavním líčení nebo před hlavním líčením písemně. 
 
Nechtěla bych se u soudu setkat s tím člověkem, co mě znásilnil, mám z něho strach, nechci ho vidět! Soud mě ale předvolal k výslechu jako svědka, co mám dělat?
K výslechu se musíte dostavit, ale můžete žádat, abyste byla vyslechnuta v nepřítomnosti obžalovaného a aby soud učinil všechna nezbytná opatření pro Vaši ochranu, zejména aby zamezil Vašemu setkání s obviněným před jednací síní před i po výslechu, zajistil Vám doprovod justiční stráže apod. 
 
Pachatel, co způsobil dopravní nehodu, se se mnou spojil, omluvil se mi a chce se dohodnout na náhradě škody; mám na to přistoupit?
Pokud pachatel projevuje dobrou vůli nahradit škodu, je pro obě strany vhodné pokusit se uzavřít dohodu o náhradě škody. Můžete se o to pokusit sám (případně zastoupen svým zmocněncem – advokátem) nebo se můžete obrátit na příslušné středisko Probační a mediační služby a žádat mediaci. Mediací se rozumí zprostředkování řešení konfliktu způsobeného trestným činem smírnou cestou tak, aby Vám byla v nejvyšší možné míře nahrazena způsobená škoda a zohledněna dobrá vůle pachatele odčinit škodu způsobenou trestným činem. Trestní řízení následně může skončit podmíněným zastavením trestního řízení nebo narovnáním, bez zbytečného sankcionování pachatele. 
 
Můžu se zeptat u soudu znalce, z čeho vycházel při určení výše škody ve znaleckém posudku?
Ano, jako poškozený (případně Váš zmocněnec) máte právo v průběhu hlavního líčení klást svědkům i znalcům dotazy, a to poté, co předseda senátu skončí výslech a udělí Vám slovo. 
 
Soud mě vyrozuměl o hlavním líčení, musím tam jít?
Nemusíte, pokud nejste zároveň předvolán jako svědek. Účastnit se hlavního líčení je Vaše právo, ne povinnost. Pokud máte zmocněnce, může být u hlavního líčení přítomen pouze Váš zmocněnec – Vy tak budete mít přehled o průběhu trestního řízení a zároveň se vyhnete osobní účasti na hlavním líčení, která pro Vás může být traumatizující.
 
Pachatel mi způsobil těžké zranění, v důsledku kterého jsem byl měsíc v pracovní neschopnosti; na náhradu jaké škody mám nárok?
V důsledku způsobené škody na zdraví máte nárok na bolestné, dále máte nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění (jedná se o jednorázové částky, jejichž výše je stanovena na základě bodového ohodnocení lékařem), na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (pokud jsou dávky nemocenského nižší než Váš výdělek před úrazem) a po skončení pracovní neschopnosti (pokud je Váš výdělek v důsledku úrazu nižší než před ním), a na náhradu účelně vynaložených nákladů léčení.  
 
Nestihl jsem se připojit s nárokem na náhradu škody a soud už ve věci rozhodl trestním příkazem. Co s tím můžu dělat? Mohu se ještě v trestním řízení domoci svého nároku?
Bohužel... Pokud tento trestní příkaz nabude právní moci (státní zástupce ani obžalovaný nepodají odpor), trestní řízení je tímto skončeno. Jako poškozený nemáte právo podat proti trestnímu příkazu odpor. Můžete se pokusit s obžalovaným na náhradě škody dohodnout nebo ho zažalovat u civilního soudu.
  
Syn zemřel v průběhu trestního řízení, ve kterém se připojil se svým nárokem na náhradu škody; mám možnost se nějakým způsobem účastnit řízení před soudem?
Ano, pokud jste dědicem Vašeho syna, vstupujete na místo něj do práv poškozeného a můžete se připojit s nárokem na náhradu škody. Nepřechází na Vás (v případě škody na zdraví) ovšem nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění, ty zanikají smrtí poškozeného. 
 
Syn byl zavražděn, mám v řízení před soudem nějaká práva?
Ano, v trestním řízení jste v postavení poškozeného a máte tedy právo na doručení opisu obžaloby a vyrozumění o konání hlavního líčení, právo účastnit se hlavního líčení a zejména právo připojit se s nárokem na náhradu škody nejpozději při hlavním líčení do zahájení dokazování. Co se týče nároku na náhradu škody, máte právo hlavně na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem a na částku jednorázového odškodnění pozůstalým (dle § 444 odst. ).
 
 
- po právní moci rozhodnutí trestního soudu
 
Pravomocným rozhodnutím trestního soudu končí většina procesních práv poškozeného  popsaných v předešlých kapitolách. Hlavním právem poškozeného po pravomocném rozhodnutí trestního soudu je zejména právo na náhradu škody, poškozený však má i některá další práva (viz § 44a TŘ). Poškozený nemá právo podat mimořádné opravné prostředky (opravné prostředky proti pravomocnému rozhodnutí).
 
  Právo na informace podle § 44a TŘ – o propuštění nebo útěku odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody: poškozený může podat u soudu, který věc rozhodoval v 1. stupni, žádost, aby mu byla poskytnuta informace o tom, že obviněný byl propuštěn z výkonu trestu nebo z něj uprchl. Poškozeného o tom vyrozumí příslušná věznice písemně a to nejpozději následující den poté, co k této události došlo. O tomto právu musí být poškozený poučen. 
 
Nárok na náhradu škody a jeho možnosti
 
Nadále se tedy v této kapitole budeme věnovat zejména nároku poškozeného na náhradu škody a jeho možnostem, jak se účinně domoci peněžitého plnění  pachatelem trestného činu.

Poškozený má několik možností, v závislosti na tom, jakým způsobem pro něho skončilo trestní řízení.
  
1.   Po skončení trestního řízení má poškozený exekuční titul = rozsudek nebo trestní příkaz, kterým byla pachateli uložena povinnost nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem, a pachatel trestného činu neuhradil škodu dobrovolně. Exekučním titulem je rovněž usnesení o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady trestního řízení. 
 
Exekuční tituly vydávané v rámci trestního řízení:
  rozsudek (nebo trestní příkaz), jímž byla uložena odsouzenému povinnost nahradit poškozenému škodu (musí se jednat o rozhodnutí v adhezním řízení dle § 228 TŘ)
  usnesení o povinnosti odsouzeného nahradit náklady vazby
  usnesení o povinnosti odsouzeného nahradit náklady obhajoby
  usnesení o povinnosti nahradit poškozenému náklady trestního řízení
 
Exekučním titulem není:
  uložení povinnosti odsouzenému podle svých sil nahradit škodu ve zkušební době v případě:
 podmíněného upuštění od potrestání (§ 26/3 TZ)         
 podmíněného odsouzení (§ 59/2 TZ)
 výkonu trestu OPP (§ 45a/1 TZ)
 uložení povinnosti nahradit škodu ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání   (§ 307/3 TŘ)

Poškozený, který má po skončení trestního řízení exekuční titul, může:
 
  podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (podle části šesté OSŘ)
  podat návrh na exekuci (prostřednictvím soudních exekutorů) dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
 
Návrh na soudní výkon rozhodnutí (podle části šesté OSŘ)
 
 je třeba podat u okresního soudu příslušného nejčastěji podle místa bydliště, sídla nebo místa podnikání odsouzeného
 
Náležitosti návrhu:
 označení soudu, ke kterému se návrh podává
 označení oprávněného (poškozeného) – tj. uvedení jména, příjmení, data narození, bydliště
 označení povinného (odsouzeného pachatele trestného činu) – tj. uvedení jména, příjmení, data narození, bydliště (případně místa výkonu trestu odnětí svobody)
 částka, k jejímuž vymožení má být výkon rozhodnutí nařízen
 způsob výkonu rozhodnutí, který poškozený navrhuje
 je třeba připojit exekuční titul s doložkou právní moci a vykonatelnosti (rozsudek soudu nebo trestní příkaz s "razítkem" právní moci a vykonatelnosti)
 je třeba zaplatit soudní poplatek (do 15 000 Kč je soudní poplatek 300 Kč, nad 15 000 Kč 2 % z vymáhané částky) – v kolcích nebo na účet souduI ve vykonávacím řízení se může nechat poškozený zastupovat advokátem nebo tzv. obecným zmocněncem (fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, může být bez právního vzdělání).
 
Na základě takto podaného návrhu soud nařídí výkon rozhodnutí navrženým způsobem, a ten bude následně proveden soudním vykonavatelem. Tento způsob exekuce je poměrně zdlouhavý, může se táhnout až několik let. 
 
 Způsoby výkonu rozhodnutí k vymožení peněžité částky:
  srážkami ze mzdy
  přikázáním pohledávky (nejčastěji z účtu povinného)
  prodejem movitých věcí
  prodejem nemovitosti
 prodejem podniku
  zřízením soudcovského zástavního práva
 
Návrh na exekuci (prostřednictvím soudních exekutorů) dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
 
Poškozený se může obrátit na některého ze soudních exekutorů (exekutoři jsou přiděleni do jednotlivých okresů) a ten již zařídí vše potřebné, tj. podá návrh k soudu na nařízení exekuce, po nařízení exekuce zvolí způsob provedení exekuce atd.
 
Exekuce prostřednictvím soudního exekutora je rychlejší a efektivnější, ale může být finančně náročnější, neboť exekutor často vyžaduje vedle vyhláškové odměny také odměnu smluvní (stanovenou procentuální částkou z vymáhané pohledávky).
 
Seznam exekutorů lze nalézt na www.exekutorskakomora.cz.
 
2.   Po skončení trestního řízení nemá poškozený exekuční titul = věc byla orgány policie odložena, řízení bylo zastaveno, věc byla postoupena jako přestupek, soud trestním příkazem neuložil povinnost nahradit škodu, vydal zprošťující rozsudek nebo v rozsudku odkázal poškozeného s jeho nárokem na civilní řízení, případně se poškozený s nárokem na náhradu škody nepřipojil.
 
Poškozený tedy může: 
  pokusit se dohodnout s pachatelem trestného činu
  podat žalobu v rámci civilního soudnictví
 
Žaloba na náhradu škody
 
Kam žalobu podat?
Žalobu je třeba podat nejčastěji k okresnímu soudu podle místa bydliště / místa podnikání pachatele, místa, kde se zdržuje, případně podle místa, kde došlo ke spáchání trestného činu (§ 87 písm. c) OSŘ). 
 
Náležitosti žaloby (§ 79 OSŘ):  
 označení žalobce – poškozeného (jméno, příjmení, datum narození, bydliště)
  označení žalovaného – pachatele (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, místo podnikání)
  vylíčení rozhodujících skutečností (jakým způsobem škoda vznikla, že byla způsobena trestným činem, že pachatel byl za tento čin odsouzen, je třeba popsat jednání pachatele, vyčíslit škodu a odůvodnit její výši atd.)
  označení důkazů – předložení listinných důkazů (předložení trestního rozsudku, navržení provedení důkazu trestním spisem, předložení jiných listinných důkazů, navržení výslechu svědků, předložení nebo navržení znaleckého posudku, …)
 uvedení žalobního návrhu (petitu) – žalobce musí uvést, čeho se v rozsudku domáhá, např.:
"Vzhledem k shora uvedenému navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:
1)   Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku  95.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne 15. 4. 2007 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2)   Žalovaný je povinen zaplatit  žalobci náhradu nákladů tohoto řízení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku."
 je třeba zaplatit soudní poplatek v kolcích nebo na účet soudu: do 15 000 Kč je soudní poplatek 600 Kč, nad 15 000 Kč 4 % z žalované částky
 Od povinnosti zaplatit soudní poplatek může být  žalobce osvobozen. V případě žalování nároku ze škody na zdraví je žalobce od soudního poplatku osvobozen ze zákona. Žalobce může o osvobození od soudního poplatku požádat, přičemž musí doložit, že jeho majetkové poměry takové osvobození odůvodňují. 
 
Práva poškozeného v civilním řízení
 
 Právo nechat se zastupovat zvoleným zástupcem: i v civilním řízení se může nechat poškozený (zde žalobce) nechat zastupovat advokátem nebo tzv. obecným zmocněncem (jakoukoli fyzickou osobou s plnou způsobilostí k právní úkonům).
 Právo na bezplatnou pomoc – ustanovení soudem: soud může na žádost účastníku řízení ustanovit zástupce (advokáta), jehož náklady hradí stát, a to v případech, kdy to odůvodňují jeho majetkové poměry.
 Bezplatné ustanovení advokáta Českou advokátní komorou (ČAK): ČAK může na základě žádosti určit advokáta povinného poskytnout právní pomoc ve vymezeném rozsahu. Žádost je třeba podat k České advokátní komoře, pobočka v Brně, Náměstí Svobody 84/15,   602 00 Brno. K žádosti je třeba přiložit Prohlášení o majetkových poměrech žadatele (formulář je ke stažení na www.cak.cz).