
Jarní období přináší po zimě krásné počasí a častější chuť cestovat. Aby vaše cesta vedla vždy ke svému cíli nabízíme několik rad jak cíle…
celý článek
Jaro přináší riziko venkovních požárů.
Do naší země konečně přišlo jaro a s ním i zvýšené riziko typicky jarních požárů, způsobených neopatrností při spalování odpadů na zahrádkách nebo v lesích. Hasiči varují zejména před tradičním nešvarem - vypalováním suchého porostu - trávy, což je činnost velmi nebezpečná a ze zákona zakázaná. Bohužel se s tím hasiči každý rok setkávají.
V posledních dnech se začaly množit požáry v přírodním prostředí - požáry suché trávy, křovin, lesních porostů a také odpadů. Teplé jarní počasí lidi totiž láká k pálení biologického odpadu (zbytky staré strávy, listí, větve, klestí). Hasiči navíc kvůli nenahlášenému pálení klestí nebo odpadů mnohdy vyjíždějí zbytečně.
Málokdo si uvědomuje, že tyto aktivity přímo ohrožují lidské životy! I zdánlivě tak bezpečná činnost jako je spalování shrabaných porostů může mít neblahé následky. Oheň v otevřeném prostoru se může velice snadno vymknout kontrole – např. při silném větru - a způsobit nejenom ohrožení života a značné škody na majetku, ale také závažné ekologické následky-např. v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. Stačí jen neopatrnost, trocha nepozornosti nebo panika.
V roce 2009 způsobilo zakládání ohňů v přírodě nebo vypalování celkem 293 požárů, při nichž dva lidé přišli o život, 16 osob utrpělo zranění a vyčíslené majetkové škody činily plných 11,3 mil. Kč.
Požáry způsobené neopatrností při zakládání ohně v přírodě nebo vypalování trávy způsobily za posledních 9 let celkem 4444 požárů, které připravily o život 13 lidí, zranily 237 dalších osob a způsobily škody za více než 142 mil. Kč.
Pamatujte, že vypalování porostů je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. V případě porušení tohoto zákazu hrozí dle zákona fyzické osobě pokuta až ve výši 25 000 Kč, právnické osobě a podnikající fyzické osobě mohou hasiči udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Zákon o požární ochraně hovoří jasně: fyzické osoby, ale také právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru - jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Navíc právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství - včetně přijatých protipožárních opatření - předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. HZS kraje pak má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, či spalování zcela zakázat.
I pro občany platí, že spalování hořlavých látek na volném prostranství (např. listí nebo shrabané trávy na zahrádce, klestí) - zejména pálení většího množství materiálu - je vhodné předem ohlásit Hasičskému záchrannému sboru příslušného kraje. Ty zveřejňují příslušné telefonní číslo na své operační a informační středisko, některé HZS krajů (např. Vysočina, Jihomoravský kraj, Královehradecký kraj) pak občanům nově nabízí možnost nahlásit pálení odpadů/klestí on-line prostřednictvím webových stránek.
Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření a po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru.
Lidé mnohdy bohužel pálení nahlásit zapomínají a hasiči pak zbytečně vyjíždějí k domnělým požárům. Jen loni jednotky požární ochrany takto zbytečně vyjely v 910 případech.
Navíc všichni občané mají zákonnou povinnost počínat si při pálení tak, aby nedošlo ke vzniku požáru. V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, mohou být lidé postiženi pokutou až do výše 20 000 Kč, pokud svým jednáním způsobí požár, mohou dostat pokutu až ve výši 25 000 Kč.
Občané by se také měli seznámit se závaznými vyhláškami obcí, které mnohdy upravují i způsob pálení odpadů na volném prostranství - a někdy je i zakazují. Pálení navíc není jediný způsob, jak se zbavit biologického odpadu - je možné ho zkompostovat, odložit ve speciálních kontejnerech nebo sběrných dvorech.
Budiž varováním, že měsíc duben dlouhodobě patří mezi měsíce, kdy hoří nejčastěji, v dubnu dokonce vzniká nejvíce lesních požárů z celého roku.
Velmi záleží na počasí. Např. vůbec nejhorším měsícem co se týká počtu vzniklých požárů od roku 2003 byl duben 2007. Kvůli suchu a také neopatrnosti lidí při rozdělávání ohně v tomto měsíci vyjížděli hasiči v průměru k více než 120 požárům denně, hořely zejména trávy, odpady, lesní a obecně přírodní porosty. Vůbec nejčastěji hořelo v pondělí 30. dubna, kdy měl HZS ČR hlášeno 210 požárů – svou roli tehdy sehrála oslava čarodějnic.
V zájmu bezpečnosti své i druhých proto při pálení biologického odpadu dodržujte tato pravidla:
1) Při silném větru oheň venku vůbec nerozdělávejte.
2) Ohniště důkladně ohraničte, oddělte od okolí (např. kameny), při spalování je třeba mít po ruce dostatek vody popř. jiné hasební látky.
3) Při rozdělávání ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh.
4) Oheň po celou dobu pozorně hlídejte, aby se nevymknul kontrole a nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru.
5) Nezapomeňte ohniště důkladně uhasit a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky, které poryv větru může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí.
6) Spalování odpadů by mělo probíhat na bezpečném místě, v dostatečné vzdálenosti od objektů, lesa, stohů, seníků, polí. Zakázáno je rozdělávat oheň na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi, s výjimkou hospodářské správy a vyhrazených tábořišť míst se nesmí spalovat materiál v lese.
7) Osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalováním pověřena.
8) Příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,
9) Důsledně dbejte pokynů operačního důstojníka příslušného HZS kraje.
Pamatujte, že nelze pálit všechno. Dle zákona o ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály. Pálení plastů, gum či jiných materiálů obsahujících chemické látky je zakázáno.
Povinnosti občanů a firem při pálení odpadů stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí.
Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím tísňových linek 112 nebo 150. V prostředí jako je zahrada, pole, les či louka se oheň dokáže šířit velice rychle. Sebemenší podcenění situace může způsobit neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky.
Jak prožít pálení čarodějnic bez úhony?
Květen je za dveřmi, a tak na mnoha místech celé země, stejně jako každý rok, vzplanou menší či větší ohně a vypuknou lidové veselice, známé jako pálení čarodějnic. Neopatrnost při těchto oslavách bohužel každoročně způsobuje požáry a také zranění.
Kromě vlastní lidské neopatrnosti hraje rozhodující roli počasí. Sucho a teplo výrazně zvyšují riziko požárů vysušených porostů v přírodním prostředí, stačí např. drobný nedopalek cigarety a dojde k požáru.
Pálení čarodějnic. Dobře to ilustruje příklad dvou posledních pálení čarodějnic.
Na jaře roku 2007 sužovalo tuzemsko značné sucho. Právě poslední dubnový den tohoto roku hasiči zaznamenali vůbec nejvíce požárů v roce 2007 -bylo jich 210 (téměř čtyřnásobek celoročního průměru). Několik desítek požárů přitom tehdy způsobila neopatrnost při pálení čarodějnic. Jinak ale navzdory extrémnímu počasí proběhlo loňské pálení čarodějnic poměrně klidně, a to i díky disciplinovanosti občanů.
Naopak v loňském roce 2008 tak sucho nebylo a tak hasiči museli poslední dubnový den likvidovat „jen“ 69 požárů, z nichž část způsobila neopatrnost při samotném pálení, hasiči museli také dohašovat opuštěná ohniště, přibylo také planých poplachů, kdy jednotky požární ochrany byly přivolány k domnělému požáru – ve skutečnosti nenahlášenému pálení čarodějnic. V souvislosti s čarodějnicemi hasiči několikrát vyjížděli i k technickým zásahům, museli např. odstranit májku, která spadla do drátů elektrického vedení.
Hasiči se během filipojakubské noci rozhodně nenudili a zasahovali i u velkých požárů. Například na Chebsku likvidovalo 6 jednotek požární ochrany rozsáhlý požár budovy autodopravy – příčina je zatím v šetření. V Třebešově na Rychnovsku zase 10 jednotek požární ochrany zasahovalo u požáru stodoly s uloženými stroji. Doufejme, že letos se čarodějnice také obejdou bez většího zásahu jednotek požární ochrany.
V letošním roce je větší sucho než loňský rok a tedy i riziko požáru je vyšší. Proto pokud se již lidé rozhodnou zapálit si nějaký ten ohýnek, měli by se ve vlastním zájmu chovat maximálně opatrně a dodržovat základní bezpečnostní pravidla.
Zákon o požární ochraně hovoří jasně: všichni občané si musí při pálení počínat tak, aby nedošlo ke vzniku požáru. V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, mohou být lidé postiženi pokutou až do výše 20 000 Kč, pokud svým jednáním způsobí požár, mohou dostat pokutu až ve výši 25 000 Kč.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství - tedy i pálení „čarodějnických“ ohňů - včetně přijatých protipožárních opatření - předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. HZS kraje pak má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, či spalování zcela zakázat.
Každopádně i v případě, kdy pálení čarodějnic organizují samotní občané jako fyzické osoby, hasiči doporučují celou akci dopředu oznámit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičské sbory v jednotlivých krajích za tímto účelem zveřejňují buď pevnou telefonní linku, Hasičské záchranné sbory některých krajů (např. Vysočina, Jihomoravský kraj, Královehradecký kraj, Moravskoslezský, Středočeský) pak občanům nabízejí možnost nahlásit pálení on-line prostřednictvím webových stránek.
Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření. Po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru. Tímto předběžným ohlášením se zamezí zbytečným výjezdům k domnělým požárům, neboť během čarodějnic hasičům obvykle narůstá počet planých poplachů. Užitečné také je se domluvit s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi.
OBECNÁ PRAVIDLA PRO SPALOVÁNÍ HOŘLAVIN VENKU:
1) Pečlivě vyberte bezpečné místo pálení. Např.v lese lze rozdělávat oheň jen na k tomu vyhrazených místech, podle zákona by mělo býtmísto pálenívzdáleno od okraje lesa minimálně 50 m od okraje lesa. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi apod. Oheň nezakládejte ani pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (odstup minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od budov, neboť díky odletujícím jiskrám či žhavým uhlíkům z vysoké vatry hrozí např. zapálení střechy. Pro zajímavost lze v této souvislosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.
2) Ohniště by mělo být zbaveno všech hořlavých materiálů (včetně kořenů a kořínků) a bezpečně odděleno od okolí (např. kameny, pískem). V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit od okolí pruhem širokým až jeden metr.
3) Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání případnému zhroucení hranice do okolí – jinak může dojít k popálení přítomných či ke vzniku požáru.
4) Při rozdělávání nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití tzv. PePo- což je pevný podpalovač, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny.
5) Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru, hlídejte ho,aby se nevymknul kontrole a nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
6) Nezapomeňte ohniště důkladně uhasit a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky, které např. vítr může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly po veselici ponechány svému osudu.
7) Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.
8) Při pálení ohňů by měla být neustále přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let. A pozor! I rodiče mohou být dle §78 zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi.
Oslava čarodějnic je již „tradičně“ spojena s nadměrnou konzumací alkoholu, popř. jiných drog. Ovšem zde více než jindy platí – všeho s mírou. Kombinace ohně s alkoholem (popř. jinými drogami) je velice nebezpečná, člověk pod vlivem drog ztrácí schopnost jasného úsudku a s ohněm může vyvádět kousky, které velmi snadno skončí tragédií.
Dalším tradičním obyčejem spojeným s pálením čarodějnic je přeskakování vater. Tato riskantní zábava může způsobit, že se vznítí část vašeho oděvu. Pokud v tomto případě nemáte po ruce dostatek vody, popř. jiné hasební látky, je vhodné použít pravidlo „Zastav se, lehni si a kutálej se!“
Pokud se na vás vznítí oděv, neutíkejte – tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.
Rizikem spojeným s pálením čarodějnic je zábavní pyrotechnika, která se pro tuto příležitost využívá se stále větší oblibou. Světlice, rachejtle, petardy a další pyrotechnické „radůstky“ však mohou být při nesprávném použití velice nebezpečné a mohou snadno způsobit nejen požár a majetkové škody, ale i vážná zranění. Vrcholem neopatrnosti je např. házení pyrotechniky do ohně.
S pálením čarodějnic je také bohužel dosti často spojeno pálení pneumatik. Tento zlozvyk velmi poškozuje životní prostředí a může mít i neblahé zdravotní následky. Stejně jako pálení jiných materiálů obsahujících chemické látky, také pálení pneumatik v otevřených ohništích je navíc pod hrozbou vysokých pokut zákonem přísně zakázáno. Dle zákona o ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály.
Povinnosti občanů a firem při pálení odpadů stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí, které upravují i možnosti pálení na volném prostranství - a někdy je i zakazují.
Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím tísňových linek 112 nebo 150. V prostředí jako je zahrada, pole, les či louka se oheň dokáže šířit velice rychle. Sebemenší podcenění situace může způsobit neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky.
Kořeny lidové zvyklosti slavnostně pálit ohně v předvečer prvního máje sahají až do pradávných dob. Tento původně pohanský zvyk, jehož význam souvisí s ukončením zimy a příchodem jara, následně převzala křesťanská kultura. Od středověku se o filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května, kdy mají údajně zlé síly větší sílu než jindy, „pálí čarodějnice“- tedy zapalují ohně na ochranu proti létajícím čarodějnicím, které ztělesňují zlou moc. Jde o symbolickou ochranu úrody a celého hospodářství před neúspěchem.
Pamatujte, že kus té zlé „čarodějnice“ je v každém z nás a každičký při troše neopatrnosti může způsobit velké neštěstí sobě i druhým. Proto si dejme pozor, aby se pálení ohňů jako ochrana před „zlou mocí čarodějnic“ nezměnilo v pravý opak.
kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR