Začíná v rodině mezi sourozenci, pokračuje ve školce a školách (bulling), v zájmových skupinách, na vojně, v zaměstnání (mobbing), v partnerských vztazích, v nemocnicích, mezi nájemníky domu...., a končí týráním seniorů doma či v domovech důchodců. Důležitým znakem šikany je, že se děje v rovnocených vztazích - mezi dětmi, partnery, spoluzaměstnanci. Pokud jde např. o vztah nadřízený - podřízený (bossing), či lékař - pacient, policista - občan, rodič - dítě, jedná se o zneužívaní moci, příp. nepřímou šikanu.
     Jak můžeme v poslední době sledovat v TV, dětská agresivita je problém rostoucí v celém světě a její prevenci a možnostem řešení se ve vyspělých státech věnují celé týmy odborníků. 
     V minulosti se šikana u nás objevovala především v pubertálním a vyšším věku, u mladších dětí byla spíše vyjímkou (viz seriál Třetí patro). Bohužel, v současné době se povážlivě posunula do mladšího školního věku a rapidně nabývá na bezohlednosti a brutalitě. Zhruba 2-3 roky k nám z Velké Británie dorazila její zvlášť násilná forma - brutální napadení náhodného kolemjdoucího skupinou dětí a mladistvých, nahrávání si incidentu na mobil a vzájemné výměny těchto nahrávek prostřednictvím internetu. Obvzlášť hrozivá je zde motivace - z nudy, bez osobního vztahu, bez soucitu s obětí. U nás se to zformovalo do napadání spolužáků a mladších dětí. Máme zprávy ze Sokolova, Chebu, Ústín nad Labem, Ostravy. Ale pravděpodobně se to šíří i v jiných městech. Teď už abychom se báli, kdy k nám dorazí tvrdé formy šikany pro změnu z USA, kde na některých místech dochází k týrání učitelů a napadání se zbraní. Je to daň za globalizaci, sbližování kultur, internet. A také za rychlou změnu životního stylu s úpadkem tradičních hodnot a stále větším zaměřením na materialismus.

Epidemie šikany na školách (ZŠ, SŠ)

     Je známo, že existuje velký rozdíl v hodnocení situace na školách žáky a učiteli. Učitelé na většině škol problém nevidí. Případně připouštějí, že se tento problém objevuje - ale ne na jejich škole.
     Potíž je v tom, že přesné zmapování situace je mimořádně obtížné - díky skrytosti šikany (obdoba domácí násilí). Pokročilá stadia šikany u starších dětí a mládeže jsou navíc málo přístupná dosavadním výzkumným metodám. O drtivé většině případů šikanování se proto prostě neví. Přitom počáteční a lehká stadia šikany zasahují velkou měrou část školní populace. Od roku 1996 probíhají různé výzkumy ve všech typech škol na mnoha místech republiky. Dle zjištění jsou více zasažené šikanou ZŠ a ZvŠ a SOU. Nejzávažnější formy šikany jsou podle odhadů odborníků ve výchovných ústavech, zde ale žádný zamřený výzkum uskutečněn nebyl. Je to zkrátka všude, dokonce i v křesťanských školách. 

Šikana jako porucha vztahů ve skupině

     Až na vyjímkynení šikanování pouze záležitostí agresora a oběti - jde obvykle o onemocnění celé skupiny, těžkou poruchu vztahů uvnitř skupiny. A je nutné znát mechanismy této proměny, proměny během níž se zdravá skupina mění v nemocnou. Vztahy při šikaně mají svoji vnitřní dynamiku a svůj zákonitý vývoj - od testování terénu jednotlivými agresory k přijetí postojů, hodnot a norem šikanování všemi žáky.

Kdo bývá obětí?

kdokoli - při troše smůle může být obětí kterékoli dítě, kterýkoli jedinec (například i vyhlášený darebák a provokatér)
typické oběti - opakovaně šikanovaní, "nejslabší" jedinci - neumějí skrývat strach a využívat strachu druhých - nejde o fyzickou zdatnost! Magnetem pro agresora je jejich viditelná bojácnost a zranitelnost, opakovanými špatnými zkušenostmi vystupňována do krajnosti + nízké odolnost v zátěžových situacích (zmatkování, panika, malomyslnost, přílišná sebekritičnost...). Jeho chování se tak nemusí pedagogům jevit, může být snaživý až vtíravý, třeba i halasný, může u učitelů vyvolat nevoli - nepostřehnou, že je to mechanismus, jímž se snaží snížit nejistotu.
handicap oběti - tělesný - malá síla, neobratnost, obezita, nápadný vzhled, poszižení, psychický - sociální nezralost (snížená emoční inteligence), dezorientace v soc. vztazích, naivita, závislost..
odlišnost od skupinové normy - pozitivní i negativní - nízký socioekonomický status rodičů, výška, barva pleti, prospěch....
     Může se i stát, že oběť je současně agresorem - situace je nepřehledná, obtížně vyšetřitelná.

Nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik šikany

osobnostní charakteristiky iniciátorů a obětí šikany a jejich vzájemný vztah
dle typu šikany hrají někdy zásadní roli, jindy zcela ustupují do pozadí (internát, dětské domovy, výchovné ústavy - šikana trvalou součástí)

Následky šikanování

Ve třídě

Iniciátoři a aktivní účastníci šikany -  rozvoj a upevnění antisociálních postojů, pokřivění charakteru ( u tvrdých šikan příprava pro trestnou činnost). Pocity beztrestnosti, chybí hranice správnéxšpatné, dobréxzlé
Ostatní členové skupiny - ztráta iluzí o společnosti, ztráta pocitu bezpečí, pocity bezmocnosti - vidí beztrestnost u agresorů. V budoucnu pasivita vůči různým podobným situacím (vč. neposkytnutí pomoci), popřípadě vlastní aktivní účast na šikaně, či jiném porušování zákonů.
Pedagogické působení - výukový efekt je snížen, výchovný efekt je zanedbatelný

U obětí 

     Závažnost poškození záleží na délce (dlouhodobéxkrátkodobé), primární osobnosti oběti (obranyschopnost), metodách šikanování, závažnosti (stádiu šikanování).

Oběti počátečních stádií šikanování (1., 2., 3., st.) - obraz je pestrý - v závislosti na délce, primární osobnosti a metodách šikanování.

Potřeby dětí jsou často dlouhodobě neuspokojovány (potřeba bezpečí, uznání, uplatnění, úspěchu, lásky = rozvíjí se negativní vztah ke škole).
Dlouhodobý emoční tlak (ponižování, zesměšňování, izolace = narušuje zdravý osobnostní vývoj oběti

Typické průvbodní jevy - nepozornost při vyučování, zhoršení prospěchu, úniky do nemoci, záškoláctví, poruchy sebehodnocení, negativní sebepojetí, nejistota, úzkostnost, strach, neurotické projevy.
     Oběť se vyjímečně vzepře a použije neadekvátní obranné prostředky (nůž, pistoli). I tato stadia lecky zanechávají trvalé šrámy, které ovlivňují celý dospělý život jedince.

Oběti pokročilých stádií vyštřování - velmi vážné následky postihující celou osobnost a kvalitu života v dospělosti.

Dochází ke zlomení oběti, rozbití její identity a nastolení trvalého pocitu bezmoci, otrocké poddajnosti agresorům (ze strachu před ještě větší hrůzou, která by mohla nastat).
Někdy zvolí i sebevraždu

Typické průvodní jevy - poruchy spánku, noční děsy, výrazné psychosomatické obtíže (únava, nevolnosti, úporné bolesti hlavy, břicha, zad, astmatické záchvaty), strach o život, panická hrůza ze zabití, deprese, těžká porucha sebehodnocení.
     Někdy oběť není s to pokračovat ve studiu ani v jiné škole. Často je nutná psychiatrická hospizalizace. Oběť přitahuje agresory i na jiné škole, je ohroženější opakovanou šikanou. 

     V případě, že dostanete podeření, že Vaše dítě by mohlo být obětí šikany, obraťte se ihned na pedagodicko.psychologickou poradnu, nebo dětského psychologa. Postupujte následně dle doporučení odborníka!

                    PhDr. Markéta Vavříková
psycholožka Krajského ředitelství policie ZPČ kraje